Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví – Teoretická část

1. Co je to systém řízení BOZP

Úvodní pohled

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je v současné době velmi závažným problémem. Každý podnikatelský subjekt vytváří při svých aktivitách určitá rizika poškození zdraví svých zaměstnanců. Je důležité, aby tato rizika byla přijatelná, to znamená, že zaměstnanec nebude při své práci ohrožován na zdraví a životě. Toto je sice zákonná povinnost každého zaměstnavatele, ale může to přinášet i ekonomické efekty podnikům, pracovníkům i společnosti jako celku. Pracovní úrazy mohou způsobit výrazné zvyšování nákladů. Zejména na malé a střední podniky mohou mít úrazy velký negativní finanční dopad. V současné době je těžké přesvědčit manažery a zaměstnavatele o rentabilitě prostředků, vložených do vytváření bezpečnějších a zdravějších pracovních podmínek. Podniky často nekalkulují s plnými náklady na pracovní úrazy, nemoci z povolání nebo jiná poškození zdraví z práce. V mnoha evropských zemích existují předpisy, které vracejí náklady na léčení a pracovní neschopnost tomu, kdo poškození zdraví zapříčinil. To znamená podniku nebo fyzické osobě. Tento proces se nazývá „internalizace nákladů“. To znamená, že náklady vynaložené jiným subjektem (např. pojišťovnou), se vracejí do subjektu (např. do podniku), který škodu způsobil a musí tyto náklady uhradit.

Prevence nehod, pracovních úrazů a nemocí z povolání nesnižuje pouze náklady, ale přispívá rovněž k lepší výkonnosti podniku, neboť:

Zdraví zaměstnanci jsou výkonnější a mohou pracovat kvalitněji
Menší počet úrazů a nemocí vede ke snižování nemocnosti, což ve svém důsledku přispěje ke snížení narušování výroby a k nižším ztrátám
Zařízení a pracovní podmínky, které jsou přizpůsobeny potřebám pracovního procesu a které jsou dobře udržovány, vedou k vyšší produktivitě, lepší kvalitě a snížení rizika
Snížení počtu úrazů a nemocí znamená snížení ztrát, vyplývajících ze zodpovědnosti zaměstnavatele (náhrady škod, pokuty apod.)

Nezbytnou podmínkou pro zlepšení situace v oblasti ochrany zdraví zaměstnanců je zavedení efektivního systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví. Vzhledem k tomu, že se zde jedná o zdraví pracovní síly, tedy lidských zdrojů, je správné, aby tento systém řízení byl součástí celého systému řízení lidských zdrojů.

Systém řízení BOZP

Definováno stručně:

Systém řízení BOZP je prostředek umožňující podniku dostat se v oblasti BOZP z místa kde se nachází na místo, kde potřebuje být.

Definováno podrobněji:

Jedná se o pevné, jasné a ucelené uspořádání struktur, odpovědností, postupů a metod, které umožňují podniku průběžně snižovat úroveň rizika poškození zdraví, které vzniká z jeho podnikatelských aktivit.

Systém řízení představuje vlastně most, který podniku umožní dostat se z břehu rozbouřené řeky, na kterém se nachází, na břeh protější, kde potřebuje být (t. zn. na vyšší úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci).

Organizace by měla vytvořit a udržovat řídící systém . To by mělo přispět i k souladu s právními předpisy. Úroveň podrobnosti a složitosti řídícího systému BOZP, rozsah dokumentace a velikost zdrojů, závisí na velikosti organizace a povaze jejich činností.

Organizace má volnost k definování svých hranic a může volit zavádění systému řízení BOZP s přihlédnutím k organizaci jako celku nebo k jednotlivým výrobním provozům nebo činnostem. Organizace by se neměly pokoušet stanovit rámec tak, že vyloučí hodnocení, postupy nebo činnosti, vyžadované obecnými postupy firmy nebo ovlivňující bezpečnost a zdraví zaměstnanců nebo jiných osob.

Jestliže je systém řízení BOZP zaváděn pro určitý organizační útvar podniku, může být využito politiky BOZP a vypracovaných postupů z ostatních částí podniku, které již mají zaveden systém řízení. To předpokládá, že politika a postupy budou podrobeny menší revizi nebo změnám k zajištění jejich aplikovatelnosti.

2. Proč „implementovat“ systém řízení BOZP

Cílem každého podnikatelského subjektu by mělo být vytvoření takových pracovních podmínek při kterých nebude docházet k poškozování zdraví zaměstnanců. Ve svém důsledku to znamená pracovat bez pracovních úrazů, nemocí z povolání a jiných poškození zdraví z práce.

K tomu je bezpodmínečně nutné vytvořit tři základní podmínky:

Odpovídající pracovní podmínky
Potřebný výcvik a kvalifikaci zaměstnanců
vytvoření motivace a potřebného chování zaměstnanců

Každý podnikatelský subjekt vytváří při svých aktivitách určitá rizika poškození zdraví svých zaměstnanců. Jde o to, aby tato rizika byla přijatelná a aby zaměstnanec nebyl při své práci ohrožován na zdraví a životě. To je zákonná povinnost každého zaměstnavatele, vyplývající ze zákoníku práce.

Ale zlepšování BOZP může přinášet i ekonomické efekty podnikům, pracovníkům a společnosti jako celku. Pracovní úrazy a nemoci z povolání mohou způsobit zvyšování nákladů podniků. Zejména na malé podniky mohou mít pracovní úrazy velký finanční dopad. Ale je velmi obtížné přesvědčit zaměstnavatele a manažery o rentabilitě bezpečnějších a zdravějších pracovních podmínek. Dobrou cestou může být finanční nebo ekonomický odhad celkových nákladů na pracovní úrazy a přínosů z prevence pracovních úrazů. Celkové náklady a přínosy budou zahrnovat jak zjevné, tak i skryté náklady. Musí se počítat dohromady ty náklady, které se dají snadno kvantifikovat s těmi, které jsou kvantifikovatelné obtížně a dají se vyjádřit pouze kvalitativními termíny.

Pro koho náklady a přínosy?

Pracovní úrazy zatěžují několik zúčastněných stran. Podniky často nekalkulují s plnými náklady na nemoci z povolání, pracovní úrazy nebo jiná poškození zdraví z práce. Úrazy rovněž vedou ke škodám v jiných podnicích, u jednotlivých pracovníků a ve společnosti jako celku. Na příklad podnik nemusí přímo platit náklady na léčení pracovníků a jejich pracovní neschopnost. Tyto náklady se hradí ze zdravotního a sociálního pojištění.

V mnoha zemích existují předpisy, které vracejí náklady na léčení a pracovní neschopnost tomu, kdo poškození zdraví zapříčinil. To znamená podniku, po případě osobě. Toto funguje jako ekonomický stimul pro prevenci pracovních úrazů a nemocí z povolání do budoucna.

3. Význam BOZP

Princip dosažení bezúrazové práce spočívá v eliminaci nebezpečných činností v podniku. Každému závažnému úrazu předchází mnoho méně závažných úrazů, ještě více nehod, skoronehod a tisíce nebezpečných činností. Toto se dá dobře vyjádřit tzv. ledovcem událostí:

V praxi to znamená, že řešit problémy se musí zdola. Odstraní-li se všechny nebezpečné činnosti, nebudou žádné nehody, nebudou ostatní úrazy, nebudou závažné ani smrtelné pracovní úrazy.

Aby se v oblasti ochrany zdraví zaměstnanců dosáhlo pokroku, musí dojít k výrazným změnám ve vnímání této oblasti v podnicích. Tyto změny se dají vyjádřit následujícím obrázkem

Změny vnímání BOZ

Pod pojmem „předevčírem“ je míněna vzdálenější minulost, kdy prioritní byla výroba a další aktivity podniku, otázky bezpečnosti práce se zásadně řešily (pokud se řešily) až po vzniku úrazu.

Pojmem „včera“ je míněna nedávná minulost. Z obrázku vyplývá, že pouhá priorita otázkám ochrany zdraví při práci již dnešní době nepostačuje.

To, co potřebuje dnešní moderní a konkurence schopný podnik je to, co je uvedeno ve sloupci „dnes“. To znamená ochrana zdraví zaměstnanců se prolíná do všech aktivit podniku. Pouze tímto způsobem lze zajistit výrazné zlepšení.

Poznámka:

Vezmeme-li v úvahu výsledky různých průzkumů a analýz, pak musíme konstatovat, že mnoho podniků v ČR je v podmínkách „předevčírem“, tedy v podmínkách, které již mají patřit dávné minulosti. Ale chce-li se kterákoli organizace dostat do podmínek „dnes“, pak se rozhodně neobejde bez efektivního systému řízení BOZP.

Podmínky pro práci bez úrazů se mohou jevit někomu jako idealistický cíl. Ale je to cíl dosažitelný. Samozřejmě nikoliv najednou, ale postupně, v určitém časovém horizontu. Dále je uvedeno 10 základních principů pro dosažení takového cíle. Účinnost těchto principů již byla prokázána v praxi mnoha zahraničních podniků a začínají se využívat i v ČR.

Všem úrazům a nemocím z povolání je možno předejít.
Vedení je přímo odpovědné za prevenci úrazů a nemocí, na každé úrovni se vedoucí zodpovídá svému nadřízenému a je odpovědný za úroveň na svém řízeném pracovišti.
Každý zaměstnanec by měl převzít odpovědnost za bezpečnou práci. Odbornost v bezpečnosti práce je stejně důležitá jako odbornost ve výrobě, kvalitě a nákladovosti.
Výcvik je podstatným elementem pro bezpečné pracoviště. Komplexní vědomí bezpečnosti práce nepřichází samo od sebe – vedení musí učit, motivovat a podporovat znalosti zaměstnanců k eliminaci úrazů.
Musí být prováděny bezpečnostní audity. Vedení musí stále kontrolovat zajišťování bezpečnosti práce na pracovištích.
Veškeré nedostatky musí být eliminovány prostřednictví modifikovaných přístupů, změn pracovních postupů, lepším výcvikem zaměstnanců nebo vhodným a důsledným poučováním. Následující audity by pak měly být využity k ověření přínosu těchto opatření.
Je nezbytné prošetřovat všechny nebezpečné činnosti a události, které mohly vést ke vzniku úrazu, taktéž i všechny úrazy.
Bezpečnost mimo práci může mít významný vliv na bezpečnost při práci.
Prevence úrazů a nemocí je dobrým obchodem. Úrazy a nemoci představují významné náklady – přímé i nepřímé. Nákladem nejvyšším je lidské utrpení.
Lidé jsou nejkritičtějším elementem úspěchu bezpečnostního programu. Odpovědnost vedení by měla být doplňována podněty zaměstnanců a jejich aktivní účastí.

Významnou podmínkou dosažení pozitivních změn v úrovni ochrany zdraví zaměstnanců je zavedení účinného systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví. Zde je nutno držet se obecných principů pro zavádění systémů řízení. Vodítkem také mohou být některé mezinárodní předpisy a doporučení.

4. Glosář pojmů

Vzhledem k tomu, že prozatím nejsou v ČR stanoveny jednotné definice pojmů, týkající se řízení BOZP, jsou dále uvedeny pojmy a jejich výklad tak, jak jsou v metodice používány.

Nehoda

Nežádoucí událost, která vede ke smrti, poškození zdraví, úrazu, škodě nebo jiné ztrátě.

Audit

Systematické hodnocení k určení zda aktivity a z nich vyplývající výsledky jsou v souladu s plánovanými opatřeními a zda tato opatření jsou implementována efektivně a jsou vhodná pro dosažení podnikové politiky acílů.

Trvalé zlepšování

Proces zvyšování úrovně řízení BOZP, aby se dosáhlo celkového zlepšení činnosti BOZ v souladu s podnikovou politikou BOZP.

POZNÁMKA: Proces nemusí probíhat ve všech oblastech činností současně.

Nebezpečí

Možnost stroje, strojního systému, technologie, systému práce, materiálu, suroviny atd., způsobit za určitých okolností škodu na zdraví člověka nebo na majetku.

Identifikace nebezpečí

Proces zjišťování, zda nebezpečí existuje definování jeho charakteristik.

Událost (incident)

Událost, která vede k nehodě nebo je možné, že povede k nehodě

POZNÁMKA: Událost, která nezpůsobí poškození zdraví, ) úraz, škodu nebo jinou ztrátu je nazývána „skoronehodou“ (near-miss). Termín „událost“ zahrnuje „skoronehody“.

Zainteresované strany

Jednotlivec nebo skupina ovlivňovaná činností BOZP podniku.

Nesoulad

Jakákoliv odchylka od pracovních standardů, zvyklostí, postupů, předpisů zásad řízení BOZP atd., která by mohla jak přímo, tak nepřímo vést k úrazu nebo nemoci, škodě na majetku škodě na pracovním prostředí nebo k jejich kombinaci.

Cíle

Cíle v oblasti výkonu BOZP, jež si organizace stanovila a kterých chce dosáhnout.

Bezpečnost a ochrana zdraví

Podmínky a faktory, které ovlivňují pracovní pohodu zaměstnanců, přechodných pracovníků, zaměstnanců kontraktorů, hostů a kterýchkoliv jiných osob na pracovišti.

Řídící systém BOZP

Část celkového řídícího systému, který napomáhá řízení bezpečnostních rizik vznikajících aktivitami podniku. Zahrnuje organizační strukturu, plánovací činnosti, zodpovědnosti, praktické zkušenosti, postupy, procesy a zdroje pro vývoj, zavádění, dosažení, kontrolu a udržování podnikové politiky BOZP.

Organizace

Společnost, provoz, firma, podnik, instituce nebo asociace, nebo jejich část, ať začleněná nebo ne, veřejná nebo soukromá, která má vlastní činnosti a vedení.

POZNÁMKA: U organizací s více než jednou provozní jednotkou, může být každá provozní jednotka definována jako organizace.

Výkonnost

Měřitelné výsledky systému řízení BOZ, vztahující se k podnikovému řízení bezpečnostních rizik, založenému na firemní politice BOZ a cílech.

Ohrožení

Provoz zařízení, výkon činností, u kterých se vyskytuje nebezpečí.

Riziko

Kombinace pravděpodobnosti a důsledků, že určitá nebezpečná událost vznikne. Riziko souvisí s vykonáváním činností a má svoji velikost. Vyjadřuje „míru ohrožení“.

Akceptovatelné (přijatelné) riziko

Pravděpodobnost vzniku negativního jevu je relativně nízká (1x za 100 tis. až 10 mil. jevů) a taktéž velikost důsledku je nízká.

Zůstatkové riziko

Obvykle se spojuje s technickými zařízeními. Jedná se o riziko, které nebylo odstraněno v etapě projektu a montáže zařízení a bývá uváděno v návodu na obsluhu. Zůstatkové riziko nemusí být akceptovatelné.

Bezpečnost (bezpečí)

Prostředí bez neakceptovatelného rizika.

Hodnocení rizika

Souhrnný proces posouzení velikosti rizika a rozhodnutí zda riziko je či není akceptovatelné.

Řízení rizik

Přijetí odpovídajících opatření k eliminaci nebo snížení velikosti rizika na akceptovatelnou úroveň včetně zpětné vazby na účinnost opatření.

Ing. Ladislav Baron

Ostrava, září 2004

Výběr z použité a doporučené literatury

Akcident – Free Steel, informační brožura, vydaná IISI (International Iron and Steel Institute)
OHSAS 18001 (Occupational Health and Safety Assesment Series), příručka pro hodnocení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
British Standard 8800, Guide to Occupational Health and Safety Management Systéme (Britská norma pro systémy řízení BOZP)
Program „Bezpečný podnik“, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR