Jakost Six Sigma – Teoretická část

1.Úvod

S termínem Six Sigma se v poslední době setkáváme stále častěji. Na téma Six Sigma vyšla celá řada publikací a každým dnem se jejich počet rozšiřuje. Six Sigma je náplní konferencí, seminářů, organizují se školení. Řada organizací je, zejména ze strany zahraničních partnerů, vystavena požadavku zavést Six Sigma.

Za zakladatele Six Sigma je považována americká Motorola. K jejímu zdokonalení přispěla General Electric. Velké úspěchy slaví v USA a proniká postupně do evropských podniků, především do těch, které jsou silně spjaty s americkými. Zejména ze země původu ji provází velké nadšení a chvála, je prohlašována za první možnost měření jakosti
a za jedinou cestu k výraznému zlepšování jakosti. V Evropě je hodnocení střízlivější, ale ne odmítavé. Najdou se i negativní postoje považující tuto metodu jen za nový módní výstřelek.

2. Co to je ?

Podle některých autorů je Six Sigma systém managementu jakosti v organizaci, jiní autoři označují Six Sigma jako nástroj popř. metodiku umožňující dosažení podnikatelské úspěšnosti (Business Excellence). Věcně se Six Sigma dá považovat za nástroj, metodiku hodnocení úrovně jakosti. Má statistický základ a souvisí se způsobilosti procesů.

Ve svém základním přístupu je Six Sigma filosofie zabezpečování jakosti, která se dá stručně vyjádřit jako:„Jakost výrobku dodávaného zákazníkovi je zabezpečována procesy u dodavatele, které jsou tak způsobilé, že pravděpodobnost vzniku neshodného výrobku je zanedbatelně malá“. Jestliže pravděpodobnost vzniku neshodného výrobku je zanedbatelně malá, není nutné vytvářet komplikované postupy k jeho odhalení a zacházení s ním. Prevence vzniku neshodného výrobku přináší pro organizaci významné ekonomické efekty.

3. Proč SIX SIGMA?

Six Sigma pomáhá nejen nalézt cestu, jak měřit a analyzovat výkon vaší společnosti, ale také obsahuje návody, jak výkonnost a řízení společnosti zlepšovat.

4. Postup implementace

Dosáhnout kvality Six Sigma (Šest Sigma) znamená nevyrábět špatné výrobky. Cestou k dosažení kvality Six Sigma která je používána u zakladatele této metodiky, firmy Motorola, je „Šest kroků k jakosti Six Sigma“.

1.krok:  Definice VÝROBKU, který vyrábíte, nebo SLUŽBY, kterou poskytujete.

Cílem tohoto kroku je:

• definovat  vaše produkty (výrobky, služby nebo informace, které poskytujete)
• určit jednotku(ky) měření množství vašich produktů

2.krok:  Identifikace ZÁKAZNÍKŮ a zjištění jejich klíčových požadavků.

Cílem tohoto kroku je:

• identifikovat vaše zákazníky
• zjistit jejich klíčové požadavky

3. krok:Určení vašich POTŘEB k poskytování výrobků a služeb tak, aby uspokojovaly

zákazníka

Cílem tohoto kroku je:

• zjistit, co potřebujete vy od vašich dodavatelů (vaše požadavky)
• najít možné zdroje vyhovující vašim požadavkům

4. krok:  Definice POSTUPU, kterým vykonáváte vaši prácí (sestrojení mapy procesu)

Cílem tohoto kroku je:

• sestrojit mapu procesu výchozího stavu

5. krok: ZDOKONALENÍ postupu tak, aby produkoval méně vad a omezení zbytečných

činností

Cílem tohoto kroku je:

• shromáždit potřebné údaje
• analyzovat příčiny významných vad
• zdokonalit mapu procesu

6. krok: NEUSTÁlÉ ZDOKONALOVÁNÍ měřením, analýzou a řízením zdokonaleného

procesu

Cílem tohoto kroku je:

• měřit kvalitu a hledat možnosti ke zlepšení
• pokračovat dále a nezastavit se

Metodologie Šest kroků k Six Sigma je založena na týmové práci, protože aplikace některých kroků vyžaduje spolupráci všech zainteresovaných stran.

Filosofie zabezpečování jakosti Six Sigma je založena na statistickém přístupu. Na samém počátku její implementace je ale důležité pochopit její podstatu. Při zavádění Six Sigma jako strategie řízení společnosti je vhodné začít s využíváním jednoduchých nástrojů pro řízení jakosti (např. 7 základních nástrojů). Teprve po vyčerpání jejich možností přejít na využívání zpočátku jednoduchých statistických metod (popisná statistika, testování hypotéz) a později složitějších, jako jsou ANOVA a DOE.

5. Doplňující informace

Požadavky k uspokojení potřeb zákazníka, stejně jako jeho očekávání se v poslední době výrazně mění. Zákazník již neočekává, že výrobky budou jenom „ve specifikaci“. Naopak žádá výrobky, jejichž charakteristiky jsou „ve středu“ specifikace. Zmenšování rozptylu parametrů kolem střední hodnoty se stává stále více důležitým. Na následujícím obrázku je znázorněna závislost mezi rozptylem parametrů a nespokojeností zákazníka.

Obr.1  Závislost mezi rozptylem parametrů a nespokojeností zákazníka

 Maximální uspokojení potřeb zákazníka nastane pokud jsou parametry výrobku ve středu tolerančního pole. Tohoto ideálního stavu se nám v reálné situaci nepodaří dosáhnout. V důsledku kolísání podmínek, za kterých probíhá realizace produktu dodávaného zákazníkovi (vliv kolísání jak vstupů do procesu realizace produktu, tak

i kolísání podmínek i samotného průběhu procesu realizace produktu) má za následek, že realizovaný produkt vykazuje jistý rozptyl/variabilitu od středu tolerančního pole. Rozložení parametrů vyrobeného produktu od požadované hodnoty, středu tolerančního pole se řídí zákonitostmi matematické statistiky. V naprosté většině případů toto rozdělení odpovídá normálnímu rozdělení. Matematicky popsal toto rozdělení Gauss a proto nese jeho jméno.

f(x)  –  četnost výskytu vyrobeného produktu

x     –  charakteristická hodnota vyrobeného produktu

µ     –  střední hodnota charakteristické hodnoty vyrobeného produktu

Ă     –  směrodatná odchylka charakteristické hodnoty vyrobeného produktu

 Tvar Gaussovy křivky je určen dvěma charakteristikami. První, charakteristika polohy µ (střední hodnota)nám určuje polohu maximální četnosti výskytu sledované veličiny. Druhá, charakteristika variability Ă (směrodatná odchylka) nám definuje „štíhlost“ této křivky.

Vlastnosti Gaussovy křivky jsou patrny z následující tabulky. Zde je uvedeno, jaké % všech hodnot padne do intervalu  µ±Ă, µ±2Ă, µ±3Ă, ………..

Obr. 3  Grafické znázornění vlastností Gaussovy křivky

Tradičně byl proces považován za uspokojivě způsobilý na úrovni 3Ă. To znamená, že horní (USL) a dolní (LSL) specifikační mez charakteristiky procesu je vzdálena 3Ă od střední hodnoty. Plocha Gaussovy křivky mezi oběma specifikačními mezemi je rovna 99,73% celkové plochy a představuje podíl výrobků vyhovujícím požadavkům specifikace. Plocha mimo tyto meze je rovna 0,27% a představuje nevyhovující výrobky.

Na první pohled je podíl nevyhovujících výrobků velmi dobrý. V praxi to znamená 2700 vadných výrobků na milion vyrobených. Kdyby s touto úrovní jakosti byly např. zajišťovány dodávky elektřiny a vody, pak by to znamenalo přerušení dodávky na téměř 24 hodin ročně, což je zřejmě nepřijatelné.

Navíc je téměř nemožné udržet dlouhodobě střední hodnotu charakteristiky procesu přesně ve středu tolerančního pole. Běžný je její posuv o 1,5Ă od ideální hodnoty. Důsledkem tohoto posuvu je pak víc než 66000 vadných výrobků na milion vyrobených. (66000ppm). Je jasné, že tradiční pohled na způsobilost procesu je již nepřijatelný.

Koncepcí firmy Motorola bylo dosáhnout takového cíle, že střední hodnota charakteristik výrobních procesů je vzdálena 6Ă od obou tolerančních mezí. Pro takto způsobilý výrobní proces je podíl nevyhovujících výrobků pouze 0,002 ppm (2 neshodné výrobky na jednu miliardu vyrobených). V případě dodávek elektřiny a vody na úrovni 6Ă to znamená přerušení dodávek na 0,6 s za 10 let. Toto je proces s prakticky nulovou úrovní vad (zero defekt). Když vezmeme do úvahy fakt, že dlouhodobě se nedaří mít proces nastaven ve středu tolerančního pole a je nutné počítat s posuvem střední hodnoty 1,5Ă, je v tomto případě způsobilosti procesu na úrovni 6Ă podíl neshodných výrobků 3,4 na milion vyrobených.

Je zřejmé, že úroveň jakosti 3Ă je málo. Úroveň 6Ă je mnohem lepší, i z dlouhodobého hlediska znamená 3,4 vadné výrobky z milionu vyrobených. A to je důvod, proč se přední světové firmy snaží dosáhnout úrovně jakosti 6Ă ve všech svých činnostech.

6. Zdroje

P.S. Pande, R.P.Neuman,  R.R. Cavanagh: Zavádíme metodu SIX SIGMA aneb jakým způsobem dosahují renomované světové společnosti špičkové výkonnosti, TwinsCom, s.r.o. Brno, 2002, ISBN 80-238-9289-4