Etika podnikání – Teoretická část

1. Co je to etika v podnikání

Úvodní pohled

Před několika lety se ptal sociolog Raymond Baumhart podnikatelů a manažerů „Co pro vás znamená etika?“ Odpovědi byly následující:

  • Etika je to, co mi mé pocity říkají, že je správné nebo špatné
  • Etika je o mé náboženské víře
  • Být etický znamená dělat to, co požaduje zákon/právo
  • Etika se skládá z norem chování, které akceptuje naše společnost
  • Nevím, co to slovo znamená

Tyto odpovědi lze považovat za typické. Význam „etiky“ je obtížné pevně definovat a pohled mnoha z nás na etiku je nejasný.

Mnoho lidí má tendenci klást rovnítko mezi etiku a své pocity. Být etický není jednoznačně záležitostí následování svých pocitů. Osoba následující své pocity často může couvnout před tím udělat, co je správné. Pocity se často také odchylují od toho, co je etické.

Někdo může identifikovat etiku s náboženstvím. Většina náboženství samozřejmě obhajuje etické normy. Pokud však spojíme etiku s náboženstvím, pak můžeme etiku aplikovat pouze na věřící. Etiky však platí pro chování ateistů stejně tak jako pro chování věřících. Víra může stanovit vysoké etické normy a může být silným motivátorem etického chování. Etiku však nelze svázat s náboženstvím nebo ji pokládat za totéž co náboženství.

Být etický také není totéž co dodržovat zákony. Právo/zákon často zahrnuje etické normy, ke kterým se lidé hlásí. Právo, stejně jako náboženství se však mohou od toho co je etické odchylovat. Otroctví v USA před občanskou válkou nebo apartheid v Jižní Africe relativně nedávno jsou obvyklými groteskními příklady práva, které se od etiky může odchylovat.

A konečně, být etický není totéž jako dělat „cokoliv, co společnost akceptuje“. V kterékoliv společnosti většina lidí akceptuje normy, které jsou skutečně etické. Normy chování společnosti se však mohou odchylovat od toho, co je etické. Určitá společnost se může stát eticky zkorumpovaná. Dobrým příkladem morálně zkorumpované společnosti je nacistické Německo.

Co tedy můžeme považovat za etiku? Etika jsou dvě věci.

  • Za prvé, etika se vtahuje k dobře založeným normám toho, co je správné a co špatné, popisujících, co by lidé měli dělat, obvykle formou zákonů, povinností, závazků, užitku pro společenství, čestnosti či dalších specifických ctností. Etika např. zahrnuje ty normy, které vynucují přiměřené povinnosti bránící loupeži, násilí, krádeži, vraždě, napadání, urážkám a pomluvám či podvodu. Etické normy také zahrnují ty, které nabádají k takovým ctnostem a hodnotám, jako je poctivost, čestnost, soucit a loajalita. Etické normy také zahrnují standardy vztahující se k právům jako je právo na život, právo na soukromí nebo právo na nápravu křivdy. Takové normy jsou adekvátní normami etiky, neboť jsou podporovány pevnými a oprávněnými důvody.
  • Za druhé, etika se vztahuje ke studiu a rozvoji etických norem každého. Jak už bylo řečeno dříve, pocity, právo a společenské normy se mohou od toho, co je etické odchylovat. Proto je nezbytné neustále přezkoumávat normy každého z nás a ověřovat si, zda jsou oprávněné a důvodné. Etika také znamená, neustálou snahu naši vlastní morální přesvědčení a morální chování a úsilí zajistit, abychom my sami a instituce, které pomáháme utvářet žily na bázi norem, které jsou slušné, přiměřené a pevné.

Formální hledisko

Etika bývá často nazývána „teorií morálky“. Snaží se najít společné a obecné zásady, na nichž morálka stojí či se snaží morálku zdůvodnit.

Etika je odvozena od starořeckého slova ethos, které má tři významy:

  • bydliště, byt nebo vlast
  • zvyk, mrav, životní způsob
  • charakter, mravnost, morálka

Morálka se odvozuje od latinského výrazu mos (mrav, předpis, vlastnost, chování) a moralis (mravní). Nejobecnější pojmy jsou v etice nazývány kategorie – např. dobro, zlo, hodnoty apod. Jejich společným rysem je vysoká míra abstrakce a nesnadná definovatelnost. Z tohoto pohledu můžeme etiku považovat za filozofickou nauku o správném jednání, která hodnotí činnost člověka z hlediska kategorií dobra a zla.

Literatura uvádí několik „typů“ etiky, či perspektiv z nichž můžeme na etiku nazírat. Jedná se o:

  • Autonomníetiku, kdy si etické zásady stanoví člověk sám popř. sama společnost.
  • Heteronomníetiku, kdy mravní zásady a pravidla jsou chápány jako dané zvnějšku (např. Vyšší inteligencí, Bohem…).
  • Deskriptivníetiku, která si klade za cíl popsat co nejpřesněji mravní jednání a hodnoty v rozmanitých kulturních podobách.
  • Normativníetiku, usilující o to, najít a analyzovat normy lidského chování. Tato etika hledá kritéria pro stanovení „morálně dobrého“ a „morálně špatného“ chování a na jejich základě formulovat určité zákazy, příkazy nebo tabu.
  • Individuálníetiku, která se zabývá morálními otázkami jednotlivce při jeho úsilí o vlastní blaho
  • Sociálníetiku, zaměřenou na společné, obecné dobro, která hledá univerzální lidské hodnoty.
  • Profesní etiku, aplikující obecná etická pravidla na poměry konkrétních oborů lidské činnosti (lékařství, novinářství, poradenství apod.).
  • Environmentální etiku, která řeší vztah člověka (jedince i lidstva) vůči všemu „nelidskému“ (ve smyslu prostředí).
  • Etiku hospodářství, řešící etické problémy související s transformací stávajícího nebo s budováním nového ekonomického řádu v duchu principů spravedlnosti, solidarity, společenského blaha, demokracie, humanita apod.

Našim zájmem není přílišné filozofické pojetí etiky, ale její podnikatelské pojetí. Chceme-li tedy vymezitpodnikatelskou etiku, lze nalézt následující charakteristiky:

  • Podnikatelská etika je normativní etikou
  • Je to snaha o aplikaci etických zásad do podnikání, s cílem zlepšit podnikatelskou praxi ve veškerých podnikatelských aktivitách
  • Konkrétní aplikace záleží na oboru aplikace (řízení společnosti, ekologie, marketing…)
  • Zabývá se rozhodováním morální povahy
  • Zdůrazňuje teoretické znalosti a snahu o pravdivé poznání skutečnosti
  • Odmítá překrucování skutečnosti
  • Není v rozporu s ekonomií a nelze ji redukovat na respektování práva

Vlastní podnikatelská etika zohledňuje následující čtyři úrovně:

  • Individuální etika – týká se jednotlivce
  • Podniková etika – etické normy na úrovni institucí a organizací
  • Etika hospodářství – týká se společnosti jako ceku
  • Etika nadnárodních společností – souvisí s globalizací mezinárodního podnikání

The Institute of Business Ethics (Webley) identifikoval hlavní oblasti podnikatelské etiky:

  • Individuální, osobní etika
  • Práva zaměstnanců
  • Ochrana spotřebitelů
  • Diskriminace
  • Kodexy chování
  • Využívání energie
  • Využívání utajených informací pro obchodní jednání
  • Výhody poskytované organizací
  • Globalizace podnikání
  • Odpovědnost organizace
  • Odpovědnost zaměstnanců
  • Vztahy s odbory
  • Reakce zaměstnanců na neetické jednání
  • Počítačová data o ochrana osobních údajů
  • Ochrana prostředí
  • Ochrana zvířat a výzkum
  • Průmyslová špionáž
  • Korupce
  • Odměny pro manažery (zejména na vrcholové úrovni)
  • Hladomor a země třetího světa

Jejich výčet je poměrně pestrý, takže záleží na každém, kde leží „jeho“ priority z hlediska rozvoje etiky.

2. Proč „implementovat“ program rozvoje etiky

Vzhledem k výše uvedenému by každý z nás mohl snad uvést řadu argumentů pro aplikaci a implementaci etiky v organizační/podnikové praxi. Zde jsou např. některé z nich:

  • Ekonomické aktivity lidí se vzájemně střetávají a tvoří velmi složitý sociální systém s četnými vrstvami a skupinami zájmů (stát, akcionáři, odbory, dodavatelé, zákazníci…). Způsob, jakým se podnik chová k okolnímu prostředí (nebo jak je vnímán, že se chová) může mít velký vliv na jeho tržní postavení a finanční výsledky.
  • Právo nemůže (při obrovském množství situací a problémů) poskytnout do detailu odpověď na každou otázku. Otevírá se tak prostor pro podnikatelskou etiku.
  • Díky globalizaci přichází do kontaktu různé kultury a je důležité najít společný jazyk pro řešení problémů. Čím je větší rozsah ekonomických aktivit, tím větší je také morální zodpovědnost.
  • Roste tlak na společenskou odpovědnost podniku a dodržování etických standardů. Při dnešní šíři a hloubce sortimentu produktů si může spotřebitel (zákazník) vybírat a odpovědný přístup k okolí se stává důležitou součástí hodnoty výrobku nebo služby.
  • Čestné jednání považují podnikatelé za jeden z nejdůležitějších faktorů pro úspěšné podnikání.

Výroba zboží a poskytování služeb odpovídajících potřebám lidí jsou etické ze samé své podstaty, protože jsou prací pro obecné dobro. Zaměstnanci tak získávají možnost účastnit se na tvorbě bohatství a na vývoji celé společnosti. Uplatnění firmy ve společnosti, v níž operuje, závisí na tom, zda tato společnost akceptuje způsob jejího fungování. Chování firem musí splňovat standard srovnatelný s tím, který se předpokládá u jednotlivce. Zkušenost vyspělých zemí potvrzuje, že tyto nároky jsou zpravidla vyšší než pouhé vyhovění požadavkům zákona.

Obvyklými nástroji institucionalizace etiky v organizaci jsou:

  • Etické kodexy
  • Kodexy chování
  • Úřad ombudsmana
  • Etické výbory
  • Etický audit
  • Výchova k etickému jednání

Záměry programu Partnership 2003 a pojetí etiky v Rotary se týkají zejména prvního a posledního bodu, i když např. „Test pomocí čtyř otázek“ (viz. dále v kapitole o Rotary), lze považovat za otázky „etického auditu“.

Zahraniční studie ukazují, že mezi velkými britskými podniky má podrobný kodex etického chování asi jeden podnik ze čtyř, v USA dokonce tři podniky za čtyř, a to bez ohledu na velikost. Mnohé nasvědčuje, že je užitečné stanovit pokyny zaměstnancům, jak se mají chovat v obtížných situacích, které často přináší i každodenní rutina. To ale není vše. Proces vytváření etického kodexu nutí vedení k zamyšlení nad způsobem, jakým podnik funguje, v jakém je poměru ke společenskému okolí a jak dbá o hodnoty v dané společnosti uznávané.

Kodexy také představují užitečný nástroj řízení. Vedle toho, že mohou pomáhat v každodenním rozhodování, lze je také užívat ve firemních tréninkových programech k posilování etického povědomí zaměstnanců, ale i ke zvyšování důvěry zákazníků, dodavatelů a kooperujících firem, dokonce i konkurentů, v čestné jednání příslušné firmy.

Pro manažerskou etiku (etiku řízení) je centrálním pohledem vztah mezi nadřízeným a podřízeným, tj. mezi řídícími pracovníky a ostatními zaměstnanci firmy (podniku). Je to jeden z speciálních směrů již zmíněné profesní etiky (lékařská etika, učitelská etika apod. – viz. ukázky kodexů). V tomto smyslu je manažerská etika stejně závažná jako jiné specializované etiky.

K tomu, aby manažer ovlivňoval spolupracovníky, musí přiměřeně uplatňovat moc. Proto je nutné poznat, co je to moc a jak funguje. Identifikovat můžeme pět základních druhů manažerské moci:

  • Odborná moc
  • Vyplývá z představy, že manažer má znalosti, jak úkol nejlépe provést
  • Moc odměňovat
  • Vyplývá z toho, že je očekávána odměna, kterou disponuje manažer
  • Znát, co spolupracovníci požadují
  • Nevyužívat odměny k manipulaci
  • Vysvětlovat kritéria pro udělování odměn
  • Legitimní (poziční) moc
  • Vyplývá z legitimních pravomocí manažera
  • Kladení jasných a zdvořilých požadavků
  • Být přístupný k odlišným názorům
  • Trvat na požadavku, je-li správný
  • Referenční moc
  • Vyplývá ze vztahu, z identifikace s manažerem
  • Vyjadřovat uznání a pozitivní vztah
  • Hájit zájmy spolupracovníků
  • Nežádat o osobní služby, přesahující rámec pracovního vztahu
  • Být příkladem slušného jednání
  • Donucovací moc
  • Vyplývá z toho, že je snaha vyhnout se trestu, kterým disponuje manažer
  • Nejvhodnější je při zabránění chování, které poškozuje organizaci (nezákonné činnosti, krádež, porušování bezpečnosti)
  • Vysvětlit pravidla a požadavky
  • Reagovat rychle a konzistentně
  • Zjistit fakta před udělením postihu

Na závěr si tedy můžeme položit otázku: „Proč by se měl podnik chovat eticky?“. Možné odpovědi, které se nabízí:

  • Je v zájmu podniku/organizace chovat se eticky
  • Mravnost je obecným zájmem celé společnosti
  • Každý ekonomický subjekt očekává etické chování ostatních účastníků ekonomických aktivit
  • Obecně je považováno za amorální jednostranně odstoupit od vzájemných dohod a přitom očekávat, že ostatní je budou dodržovat
  • Je společensky mravně neúnosné proklamativně se přihlásit k dodržování etických pravidel a pak je skrytě porušovat
  • Jakékoliv porušování morálních pravidel narušuje prostředí nezbytné pro podnikání

Samostatnou „kapitolou“ implementace etiky je také veřejná správa. K implementaci a dodržování etických pravidel fungování veřejné správy je Česká republika, stejně jako v případě etických kodexů pro podnikatelský sektor, vybízena jak EU, tak i OECD.

Doporučení OECD členským zemím spočívá na následujících 12 principech.

  • Etické standardy pro veřejnou službu musejí být jasné
  • Etické standardy musí být zakotveny v právu
  • Veřejní úředníci musejí mít k dispozici etické vedení
  • Veřejní úředníci musejí znát svá práva a povinnosti, jsou-li vystaveni provinění
  • Politická angažovanost ve prospěch etiky musí posilovat etické chování veřejných úředníků
  • Rozhodovací proces musí být transparentní a otevřený kontrole
  • Musí být jasná pravidla pro interakci mezi veřejným a soukromým sektorem
  • Manažeři se musejí chovat eticky a podporovat etické chování
  • Řídící politika, postupy a praxe musí podporovat etické chování
  • Podmínky veřejné služby a řízení lidských zdrojů musí podporovat etické chování
  • Veřejná správa musí disponovat adekvátními mechanismy odpovědnosti
  • Musí existovat vhodné postupy a sankce za nesprávné chování

Česká republika jako člen OECD a ekonomika, kde významnou roli hraje zahraniční kapitál a nadnárodní společnosti, může také čerpat z doporučení OECD, která se týkají problematiky správy společností (Corporate Governance) – viz. Kodex správy a řízení společností založený na Principech OECD v příloze. Principy OECD pro správu společností (OECD Principles of Corporate Governance) lze získat na internetové stránce OECD n(www.oecd.org) nebo lze soubor získat u autora textu.

Na základě ustanovení o zveřejňování informací Směrnice OECD pro nadnárodní společnosti by měly podniky včas a pravidelně zveřejňovat spolehlivé a relevantní informace o své činnosti, struktuře, finanční situaci a výkonnosti. Dále jsou podniky vybízeny, aby sdělovaly další informace, jako například:

  • Přehled hodnot a chování podniku určených pro veřejnost včetně informací o politikách v oblasti sociální, etické a environmentální a ostatních kodexech chování, ke kterým se firma zavázala.
  • Kromě toho by mohlo být oznámeno datum jejich přijetí, organizační jednotky, na něž se prohlášení vztahuje a dosažené výsledky.

Klíčovým materiálem při tvorbě etických kodexů by měla být výše uvedená Směrnice OECD pro nadnárodní společnosti  - The OECD Guidelines for Multinational Enterprises, Revision 2000 (viz. internetová stránka OECD na www.oecd.org nebo lze soubor získat u autora textu).

3. Význam etiky pro podnikání

Byznys nemá vytvořeny žádné formalizované, obecně uznané a kontrolované etické standardy a dokonce ani žádný soubor osvědčených postupů, které by pomohly „udat tón“ při stanovování způsobů, jak si mají podniky počínat.

Cesty, resp. nástroje institucionalizace etiky byly naznačeny v předcházející kapitole. Hlavním nástrojem se zdá být etický kodex. Velmi často se ovšem stává, že etický kodex je vytvořen po období velkých rozpaků, týkajících se nějakého předchozího neetického chování firmy. Vhodnou dobou pro uvažování o obsahu kodexu a způsobech jeho implementace je však naopak spíše klidnější období, kdy neprobíhá žádná krize a zaměstnanci na všech úrovních se mohou podílet na vytváření kodexu a správně pochopit jeho obsah.

Firmy mající fungující a účinný kodex mohou ocenit jeho přínosy. Nicméně je třeba říci, že existují i námitkyproti tomu, co bylo uvedeno. Patří zhruba do dvou kategorií:

  • První typ námitky spočívá v tom, že jde o mrhání časem i energií, že průmyslová výroba je regulována zákonem a ten tvoří postačující rámec pro každé podnikání. Tvrdí se, že etické kodexy, jsou jen cvičením v „Public Relations“ a mají malý praktický vliv na změnu chování podniků.
  • Druhá skupina námitek říká, že kodexy jsou až „druhou nejlepší“ možností, jak zajistit morální integritu podnikání. Chování jednotlivců, ať ve vedení nebo na nejnižší úrovni, je určováno hodnotami osvojovanými si od dětství a ne nějakými psanými kodexy. Dokonce někteří kritikové trvají na tom, že takové kodexy podkopávají právo jedince zaujímat na pracovišti morální postoje. Možná je zde dobré přečíst si úvodní poznámku v 1. kapitole.

Obě uvedené námitky vypadají na první pohled přijatelně. Prvý argument, že postačují zákony, naznačuje, že normy lidského chování i obchodní mohou být ponechány na vůli státu. Ve skutečnosti právní řád poskytuje zaměstnavatelům jen slabé vodítko, jak řešit legitimní konflikty zájmů mezi různými zájmovými skupinami, které se objevují v každodenní podnikatelské praxi. Kromě toho zákon nemůže a ani by se neměl pokoušet řešit všechny podrobnosti etického chování v rychle se měnícím světě a je obecnou zkušeností, že intence zákona mohou být překrouceny šikovnými a bezostyšnými manipulátory. A konečně, protože zákon musí ze své podstaty být universální, postrádá pružnost potřebnou k řešení komplexních situací a jeho vedlejší účinky mohou být někdy škodlivé.

Druhá námitka tvrdí, že vedení se může spolehnout na své zaměstnance, že se budou chovat za všech okolností eticky. Ač je toto očekávání chvályhodné, je nerealistické. Nelze se vždy spolehnout, že rodinná a školní výchova naučila lidi morálním postojům a morálnímu jednání. Navíc, pro vytvoření soudržné kultury čestného jednání v každé organizaci jsou zapotřebí uznané a závazné normy chování společnosti jako celku i jednotlivce. Ty nemají nahradit individuální morální hodnoty, ale minimalizovat nejistotu v morálních úsudcích a chránit před tlakem, aby zaměstnanci jednali proti etickému postoji firmy. Není-li firma dost explicitní v otázce praktické realizace své politiky, je mezera až příliš často vyplněna různým vlastním pojetím. Konečně, podrobný kodex dává jasné a užitečné vodítko pro každodenní rozhodování.

Je rozumné učit se z cizích zkušeností a nevynalézat již objevené. Přesto základem zůstává, aby firma promyslela a vytvořila si etický kodex podle svých podmínek. Proto jsou na závěr textu zařazeny některé etické kodexy, které autor textu získal vesměs prostřednictvím Internetu. Jedná se o následující kodexy (pořadí je víceméně náhodné):

  • Kodex manažera (Česká manažerská asociace)
  • Etický kodex novináře (Syndikát novinářů)
  • Etický kodex ČLK (Česká lékařská komora)
  • Kodex vedení benchmarkingu (Česká společnost pro jakost na základě „světových standardů“ APQC a EFQM)
  • Etický kodex práv pacientů
  • Etický kodex výkonu veřejné správy (Statutární město Pardubice)
  • Etický kodex České asociace krizových manažerů
  • Etický kodex projektového manažera (společnost pro projektové řízení, člen International Project Management Association)
  • Etický kodex PR klubu
  • Etický kodex Lions (obdobná organizace jako Rotary – Lions International)
  • Etický kodex České asociace dodavatelů zdravotnických prostředků (CZECHMED)
  • Etický kodex Komory finančních poradců
  • Etický kodex Komory auditorů České republiky
  • Etický kodex policie (návrh z Ministerstva vnitra ČR)

4. Success story – etika v Rotary

Stručná historie Rotary

První světový servisní klub, Rotary Club Chicago, Illinois, USA byl zformován 23. února 1905 Paulem P. Harrisem, právníkem, který si přál znovu zachytit v profesním klubu stejného přátelského ducha, jakého pociťoval v malých městech svého mládí. Název „Rotary“ odvodil z ranné praxe, kdy členové klubu „rotovali“ při svých schůzkách mezi kancelářemi svých členů.

Popularita Rotary se v následující dekádě rozšířila po celých Spojených státech, vznikaly kluby od San Francisca po New York. V roce 1921 existovaly Rotary kluby na šesti kontinentech, o rok později přijala organizace název Rotary International.

Jak Rotary rostlo, poslání se rozšiřovalo za pouhou službu profesním a společenským zájmům členů klubu. Rotariáni začali shromažďovat své zdroje a přispívat svými talenty k pomoci sloužit potřebám společenství. To, že se organizace věnuje tomuto ideálu je nejlépe vyjádřeno v základním mottu – SERVICE ABOVE SELF. Rotary si také později osvojilo etický kodex, nazvaný „The 4-Way Test“ (test pomocí 4 otázek), který byl přeložen do stovek jazyků.

Během druhé světové války byli rotarián většinou zapojeni do podpory mezinárodnímu porozumění. Konference Rotary v Londýně v roce 1942 položila základ pro rozvoj the United Nations Educational, Scientific, and Cultural Organization (UNESCO – Organizace spojených národů pro vzdělávání, vědu a kulturu). Mnoho rotariánů také sloužilo pro OSN jako konzultanti.

Nadační fond, ustavený rotariány v roce 1917 „aby konal dobro ve světě“ se stal v roce 1928 neziskovou organizací, známou jako The Rotary Foundation (Nadace Rotary). Po smrti Paula Harrise v roce 1947 vytvořily dary rotariánů na jeho počest částku 2 miliony USD a byl spuštěn první program Nadace – univerzitní program, který nyní nese název Ambassadorial Scholarships. Dnešní příspěvky do Nadace Rotary činí celkem více než 80 miliónů USD ročně, takže může být podporována široká škála humanitárních grantů a vzdělávacích programů, což rotariánům umožňuje přinášet pomoc a naději a podporovat mezinárodní porozumění po celém světě.

V roce 1985 učinilo Rotary historický závazek k vymýcení dětské obrny. V partnerství s nevládními organizacemi a národními vládami v rámci programu PolioPlus se Rotary stalo největším přispěvatelem ze soukromého sektoru v rámci globální vyhlazovací kampaně dětské obrny. Rotariáni v programu PolioPlus mobilizovali  stovky tisíc dobrovolníků a očkovali více něž miliardu dětí na celém světě. Do roku 2005, který je cílovým datem vymýcení dětské obrny, bude příspěvek Rotary tomuto projektu celkem půl miliardy amerických dolarů.

Jako svůj přístup na úsvitu 21. století pracuje Rotary na tom, aby naplnilo měnící se potřeby společnosti a rozšířilo své úsilí na naléhavé problémy ničení životního prostředí, negramotnosti, světového hladu a ohrožené dětí. Po pádu berlínské zdi a rozpadu Sovětského svazu, vznikaly nebo byly obnovovány kluby v zemích Střední a Východní Evropy. Dnes se více než 1,2 miliónů rotariánů schází ve více než 30 000 klubech ve více než 160 zemích světa. Je mezi nimi i Distrikt 2240 – Česká republika a Slovenská republika, s téměř 50 Rotary Cluby (RC), včetně Rotary Clubu Ostrava, který vznikl poprvé v roce 1929, podruhé v roce 1946 a potřetí v roce 1993. Při příležitosti 10. výročí znovuobnovení činnosti se RC Ostrava stal partnerem programu Partnership 2003 – Databáze nejlepších praktik Moravskoslezského kraje v rámci vzdělávacího modulu „Etika v podnikání“.

Test pomocí 4 otázek

Od úvodních dnů své organizace se rotariáni zaměřovali na podporu vysokých etických norem ve svých profesních životech. Jedním ze světově nejrozšířenějších publikovaných a citovaných prohlášení o podnikatelské etice je test pomocí 4 otázek, který byl vytvořen v roce 1932 rotariánem Herbertem B. Taylorem, když byl požádán, aby se ujal společnosti, která stála před bankrotem. Jeho krátký etický kodex pro zaměstnance se stal návodem pro přežití firmy. V Rotary byl přijat v roce 1943, byl přeložen do více než stovky jazyků a publikován tisíci různými způsoby. Ptá se na následující čtyři otázky:

O věcech, které si (my rotariáni) myslíme, říkáme nebo děláme:

  • Je to PRAVDA?
  • Je to ČESTNÉ vůči všem jichž se to týká?
  • Podpoří to PŘÁTELSTVÍ a VZÁJEMNOU DŮVĚRU?
  • Bude to PROSPĚŠNÉ pro všechny zúčastněné?

Protože základem Rotary Clubů jsou lidé, kteří vynikají ve svých profesích a povoláních, je součástí etických principů také Deklarace rotariánů v profesi a povolání (Declaration of Rotarians in Businesses and Professions), která je založena na následujícím prohlášení:

  • Povolání chápat jako příležitost ke službě
  • Být věrný liteře i duchu etických kodexů povolání, zákonům země, morálním standardům společenství
  • Být příkladem nejvyšších etických norem v povolání
  • Být poctivý vůči zaměstnavateli, zaměstnancům, kolegům, konkurentům, zákazníkům, veřejnosti a všem, k nimž má rotarián podnikatelské nebo profesní vztahy
  • Mít v úctě a respektovat všechna povolání, užitečná pro společnost
  • Profesní talent využít ve prospěch mladých lidí, ve směru potřeb ostatních a ke zlepšení kvality života společenství
  • V obchodních a profesních vztazích s ostatními rotariány nehledat výhody, které normálně nemají ostatní

5. Jak etiku implementovat

Již bylo řečeno, že základem implementace etiky ve vyspělých zemích (USA, Velké Británie) bývají etické kodexy. Je zajímavé, že při diskusích o lze setkat s názory o „české cestě“, zejména v tom smyslu, že etické programy a kodexy amerických či britských (nebo snad obecně zahraničních) firem a organizací nemusí či nejsou pro české manažery inspirativní, protože u nás panují jiné podmínky. Cílem textu zde není tato názory vyvracet (osobně s nimi hluboce nesouhlasím). Faktem zůstává, že hledání „vzorů“ etických kodexů českých firem prostřednictvím Internetu bylo poměrně neúspěšné.

Zřejmě i proto lze za chvályhodný počin považovat např.

  • Tříletý výzkumný projekt fakulty podnikatelské VUT Brno, jehož shrnutí „Je podnikatelská etika neuralgickým bodem českých firem?“ např. uvádí: „…Jakkoli se řada podnikatelů domnívá, že zahraniční firmy se rychle přizpůsobily našemu prostředí z hlediska dodržování  respektive nedodržování etických principů, náš výzkum tento názor nepotvrdil. Zkušenosti se zahraničními firmami označovali dotazovaní manažeři jako dobré nebo velmi dobré. Vstup do Evropské Unie, je pro ně velkou nadějí, která by měla přispět ke kultivaci podnikatelského prostředí. Otázkou zůstává, zda tyto naděje nejsou přehnané…“ Závěry výzkumu doporučují jako nástroje zlepšení etiky ve firmě (v souladu s výše uvedenými v 2. kapitole) etický kodex, etický audit a vzdělávání. V oblasti vzdělávání zpráva např. uvádí:„…V tomto směru zcela zaostáváme za Evropu a světem. Naše firmy neinvestují do tohoto typu  vzdělávání svých zaměstnanců.  Světové firmy  vynakládají stamilionové částky. Přesto by řada z našich manažerů  chtěla zlepšit firemní kulturu a posílit ve firmě pocit odpovědnosti a loajality. Vzdělávání v oblasti podnikatelské etiky neučiní z vlků beránky, ale může ukázat světové trendy v podnikání, přinášet nové inspirace a srovnání se světem. Naše firmy dluží svým zaměstnancům na všech úrovních informace z této sféry a pohled na podnikání z etické stránky. Ekonomická globalizace je stále více otázkou etickou. Nikdy předtím nestály ekonomické subjekty před odpovědností v tak obrovském rozsahu jako nyní. Je zřejmé, že bude potřeba znovu definovat poslání podnikání jako takového a stanovit kritéria  či standardy eticky přijatelného (či udržitelného) podnikání. Naše firmy, které  se chtějí prosazovat v globálním světě, budou postaveny před etické otázky bez ohledu na to, zda si je dnes samy kladou či nikoli…“
  • Teze doktorandské (PhD) práce paní Anny Putnové (členky Rotary Clubu Brno-City) z Podnikatelské fakulty VUT Brno „Etika podnikání v průmyslové oblasti v ČR v transformačním období
  • Projekt Transparency International nazvaný Viva Etika, jehož cílem je přispět k transparentnosti a očistě podnikatelského prostředí v České republice. Projekt otevírá prostor k diskusi o výhodách uplatňování etických principů v podnikání. V první fázi projektu byla vytvořena koalice firem a organizací, které se veřejně hlásí k aktivnímu zavádění a dodržování etických postupů v podnikatelské praxi. Součástí koalice je i Rotary Club Ostrava (dále např. také GE Capital Bank, Rodinný pivovar Bernard, Shell Czech Republic, Fisher, Plzeňský Prazdroj atd.). Sympatizanti Viva Etika usilují o nejlepší postupy v podnikatelské praxi v duchu odpovědného občanství společností:
  • sledují a respektují zájmy všech skupin, jichž se jejich činnost dotýká, zejména vlastních zaměstnanců, zákazníků, akcionářů, dodavatelů a dalších obchodních partnerů, ale i širší komunity, ve které společnost působí
  • usilují o udržitelný rozvoj a vyvážený přístup k živ. prostředí
  • jednají se všemi zájmovými skupinami čestně a poctivě a otevřeně je informují o všech svých činnostech a záměrech, které se těchto skupin mohou týkat
  • dodržují příslušné zákony a další závazné předpisy, jakož i obecně platné postupy a zásady, které nemají právní platnost
  • vytvářejí takovou firemní kulturu, pracovní prostředí a interní systémy, které vedou k etickému a odpovědnému chování každého zaměstnance.

K čemu slouží etický kodex?

Etický kodex je nástrojem, který pomáhá zajišťovat, aby každodenní aktivity podniku (profesního sdružení, asociace firem atd.) a jednání všech jeho zaměstnanců (členů) odpovídalo stanoveným zásadám. Jde o soubor konkrétních pravidel, které vycházejí z hodnot a principů organizace a vymezují standard profesionálního jednání. Ustanovení etického kodexu slouží k prosazování etického chování a rozhodování a pomáhají tak zlepšovat celkové prostředí v rámci podniku (odvětví) a tím i celé podnikatelské prostředí.

Podpisem nebo přihlášením se k etickému kodexu se jednotlivec či firma zavazuje k dodržování konkrétních pravidel a postupů. I když kodex nemá právní platnost, jeho porušení může vést k určitému postihu (u zaměstnanců např. odraz v osobním hodnocení, u firem např. negativní publicita nebo vyloučení z profesní asociace)

Vytváření etických kodexů je zatím typičtější spíše pro nadnárodní instituce, oborová sdružení nebo profesní asociace, ať už sdružují jednotlivce či firmy. Stále častěji dochází k vytváření etických kodexů i v jednotlivých firmách – mnohdy právě na základě jejich vstupu do těchto sdružení nebo na základě potřeby přiblížit se mezinárodně platným nebo uznávaným zásadám.

Proč mít etický kodex?

  • Kodex vymezuje hranice žádoucího chování pro pracovníky firmy i subjekty mimo organizaci.Písemný kodex signalizuje vnějšímu světu, že společnost a její zaměstnanci usilují o etické postupy. Vymezením žádoucího chování stanovuje také jasné hranice, které znemožňují zaměstnancům, aby případné neetické chování sami před sebou dokázali odůvodnit jako přijatelné.
  • Usnadňuje rozhodování.Jednoznačně vymezené podnikové zásady usnadňují orientaci a usměrňují chování zaměstnanců. Vytvářejí prostředí, které napomáhá prosazování etických postupů v momentech, kdy jsou zaměstnanci nebo firma konfrontováni s nepřípustnými požadavky nebo nabídkami.
  • Může být kritériem, podle kterého je organizace posuzována. Dodržování jasně vymezených hranic a postupů může být objektivně sledováno a hodnoceno uvnitř podniku i zvenku – podnikatelskou komunitou, médii, širokou veřejností.
  • Závazek dodržovat stanovené principy zvyšuje důvěryhodnost organizace. Písemný kodex, který je aktivně prosazován a dodržován, pomáhá vytvářet atmosféru důvěry v organizaci jako takovou i v její prohlášení a závazky. To se odrazí v kvalitě vztahů se zákazníky, obchodními partnery, finančními institucemi a dalšími zájmovými skupinami.

Při vytváření etického kodexu nezapomeňte zvážit:

  • Jaký je účel nově vytvářeného kodexu? Chcete pojmenovat základní hodnoty, platné ve vašem podniku; vytvořit společnou vizi; poskytnout vodítko při rozhodování v každodenních situacích; sestavit soubor pravidel nebo vydat závazné nařízení? Různé typy dokumentů slouží k různým účelům. Opravdu potřebujete etický kodex? Nebo chcete vytvořit spíše soubor podnikových hodnot, vizi, poslání? Případně upravit nějaký vnitřní podnikový předpis či jiné závazné nařízení?
  • Koho a jak zapojíte do procesu vytváření svého kodexu? Sestavíte malou pracovní skupinu nebo zapojíte všechny, koho se ustanovení kodexu budou týkat?
  • Jsou zásady uvedené v kodexu v souladu s každodenním životem podniku? Ruku v ruce s vyhlášením kodexu musí jít zároveň vytváření odpovídající struktury a postupů, které zajišťují a podporují žádoucí chování. Například v personální oblasti jde o příslušné nastavení systému výběru a zaškolování pracovníků, formulaci pracovní smlouvy, zapracování odpovídajících kritérií do systému hodnocení zaměstnanců apod.
  • Jakou podobu bude mít výsledný dokument a jak jej zveřejníte? Zvažte, jakou formou představíte konečný dokument lidem uvnitř i vně organizace.
  • Jak zajistíte širokou obeznámenost a podporu etických principů? Zahrňte téma etiky do systému podnikového vzdělávání a školení. Vedoucí pracovníci na všech úrovních řízení by měli vštěpovat svým podřízeným zásady loajality a hrdosti na svůj podnik a podněcovat ochotu spolupracovat při opatřeních namířených proti neetickému chování.
  • Bude mít porušení zásad obsažených ve vašem kodexu nějaký následek nebo postih? Jaký?Formy prosazování kodexu a následky jeho porušení by měly být obsaženy přímo v dokumentu.
  • Jak budete sledovat dodržování vyhlášeného kodexu? Kdo bude posuzovat, případně řešit sporné otázky? Jakým způsobem a komu je možné nahlásit případy porušení kodexu? Důležitou roli při prosazování etických principů hraje také transparentnost vnitřních postupů a všech prováděných operací, dostatečný přístup k informacím pro všechny zaměstnance, systémy vnitřní kontroly a celá organizační struktura podniku (jasné vymezení rozhodovacích pravomocí, odpovídající úprava dokumentů jako je např. organizační řád, jednací řád atd.). S tím souvisí i nastavení kontrolních mechanismů – jakostních systémů, podnikových i nezávislých kontrol, auditů apod.

Základní informace o etických kodexech

Vytvoření a implementace etického kodexu představuje konkrétní uplatnění etických hodnot v podnikové kultuře. Etické kodexy obsahují pravidla etických postojů jednotlivých firem. Etické kodexy jsou standardní součástí firemní politiky amerických i evropských společností a představují tendenční nástroj zlepšení profesní etiky, který se v těchto vyspělých zemích osvědčil (kodexy jsou nejrozšířenější v USA a ve Velké Británii – v současnosti více než 90 % amerických společností má etické kodexy).

Vypracované etické kodexy mají formu písemného dokumentu a vyjadřují základní principy etického chování pro celou firmu. Jde o popis chování, které daná firma či profesní svaz považuje za vhodné a přijatelné. Tento druh etických prohlášení představuje jeden z možných způsobů, kterým podnik deklaruje své stanovisko k morálním otázkám v podnikání.

Etický kodex je dokument, na který se mohou odvolat zainteresované strany v případě, že by se po nich vyžadovalo jednání, které by bylo v rozporu se zásadami uvedenými v kodexu. Mají obvykle charakter doporučení, ale pro subjekty, které k nim přistoupí mají již závazný charakter a v případě jejich porušení bývá často stanovena sankce. Přijetí etického kodexu podnikem má ujistit spotřebitele i veřejnost, že tato společnost dodržuje standardní morální principy a zároveň slouží jako základ pro postih, jestliže chování člena podniku není v souladu s požadovanou normou stanovenou v kodexu. Firemní etické kodexy, podobně jako kodexy přijímané profesními svazy připravují obvykle manažeři firmy ve spolupráci se zaměstnanci.

Cíle etických kodexů

Kodexy dávají managementu a zaměstnancům vodítko, nástroj umožňující upevňovat firemní kulturu odrážející hodnoty uznávané danou firmou. Definují firemní politiku ve všech možných oblastech a ve vztahu k různým participujícím (zájmovým) skupinám. Omezují subjektivitu a nekonzistentnost v rozhodování.

  • Zlepšují reputaci firmy na veřejnosti i u zákazníků.
  • Jsou i ochranou organizace při obvinění z neetického jednání či porušení zákona. Demonstrují snahu organizace jednat v souladu s platnými a dobrými mravy.
  • Zvyšují loajalitu zaměstnanců, hrdost být zaměstnancem dané firmy a usnadňují tak získávání vysoce kvalitních pracovníků.
  • Napomáhají vytvářet příznivé pracovní klima.
  • Jsou důležitým předpokladem účinného vedení. Dosahování vysokého standardu v jednání vrcholového managementu velmi pozitivně ovlivňuje ostatní zaměstnance.
  • Jsou katalyzátorem pozitivních změn.
  • Napomáhají vyjádření zájmů organizace, stanovení cílů i jejich plnění.
  • Usnadňují jednání se zainteresovanými skupinami.
  • Napomáhají dobré a otevřené komunikaci.
  • Zabraňují nadřízeným, aby po podřízených požadovali nesprávné jednání.
  • Zvětšují výkonnost organizace a její konkurenční schopnost, zlepšují a zjednodušují komunikaci s partnery.

Etické kodexy by měly upravovat podnikatelskou etiku v nejméně 7 oblastech:

  • Etické chování podniků na celospolečenské úrovni- dodržování základních lidských práv, práv menšin; uplatnění principu charity; respektování práv ostatních podnikatelských subjektů.
  • Vztahy vůči státu- včasné a správné placení daní; vedení účetnictví; dodržování zákonů.
  • Vztahy vůči majitelům a investorům (akcionářům)- poskytování pravdivých informací o hospodaření, plnění povinností vůči akcionářům/majitelům; chování akcionářů k firmě; zájmy majitelů a investorů.
  • Vztahy k zaměstnancům- respektování práv osobnosti; nediskriminace při zaměstnávání osob; pracovní prostředí (bezpečnost, pracovní podmínky atd.); spravedlnost při stanovování mezd a jiných odměn; právo na informace; spoluúčast při rozhodování; pracovní pravidla; práva zaměstnanců; zodpovědnost firmy vůči zaměstnancům; plnění pracovních povinností zaměstnanci; formy uplatnění stimulace pracovníků; úroveň spolupráce, vzájemného respektu, tolerance, informovanosti mezi pracovníky; vzájemné vztahy mezi pracovníky; povinnosti lidí (jako lidských bytostí a jako zaměstnanců) ke svým vedoucím, podřízeným, spolupracovníkům; „férovost“ pracovních smluv; vzájemné závazky mezi manažery a pracovníky.
  • Vztahy vůči zákazníkům- respektování práv zákazníků; ochrana zdraví zákazníků; pravdivé informování zákazníků; odpovědnost za výrobek (jakost, bezpečnost, dodržování předpisů a norem); reklama; záruční servis; zákaz dávat úplatky potencionálním zákazníkům; chování k regionu, kde daný podnik sídlí.
  • Vztahy k obchodním partnerům- společné zájmy, důvěra; dodržování platebních a jiných závazků; plnění povinností vůči obchodním partnerům.
  • Vztahy vůči konkurenci- dodržování pravidel poctivé soutěže; nepoškozování dobrého jména konkurence; obstarávání informací o konkurenci pouze legálními prostředky.

Oblasti zahrnuté do etického kodexu se liší v závislosti na předmětu podnikání, existují ale oblasti, které mají všeobecný charakter a jsou tudíž všeobecně aplikovatelné pro všechna odvětví.

Základnými částmi etického kodexu (obvykle) jsou :

  • preambule, ve které je vyjádřený závazek firmy k etickému chování a hodnotový konsensus
  • formální prohlášení o charakteru podnikání a postavení firmy a o čestnosti podnikatelských záměrů v budoucnosti
  • popis eticky kontroverzních situací a chování, jaké firma očekává nebo se zavazuje zachovat
  • elementární čest a respektování práva
  • bezpečnost a kvalita produkce
  • ochrana zdraví a bezpečnost na pracovišti
  • konflikty zájmů
  • postupy při přijímání do zaměstnání
  • poctivost marketingových praktik a prodeje
  • finanční zpravodajství
  • vztahy s dodavateli
  • podniková špionáž
  • využívání vnitřních informací firmy
  • korupce a úplatky
  • politické aktivity
  • ochrana životního prostředí
  • ustanovení o sankcích v případě nedodržení stanovených pravidel

Etické kodexy v České republice

V posledních 10 letech usiluje Česká republika o vytvoření moderní, vyspělé ekonomiky, která by fungovala v souladu se standardy podnikatelské etiky. Podnikatelská etika a její kultivace je dlouhodobou záležitostí s velkou setrvačností, a právě proto je nutné přijmout tyto kodexy chování co nejdříve a vytvořit prostor pro jejich dokonalou implementaci.

V České republice se situace ve vnímání podnikatelské etiky mění jen zvolna. Pokud jde o dodržování obecných standardů hospodářské etiky, tak zřejmě největší nespokojenost panuje v oblasti plnění závazků a v oblasti platební morálky. Naše podniky svým chováním podnikatelské prostředí formují a zároveň jsou jím limitovány – jsou tedy producenty i  konzumenty podnikatelské etiky současně a v jejich vlastním zájmu je usilovat o kultivované, transparentní podnikatelské prostředí.

Etický kodex nebo podobný dokument má vypracováno přibližně 20 % českých firem a podle některých průzkumů cca 40 % firem uvažuje o jeho zpracování. K přijetí etických kodexů dochází nejčastěji v situacích, kdy do firem přichází nový management či nový vlastník. Nové vedení při svém nástupu často deklaruje, že hodlá postupovat jinak než jeho předchůdci a k tomu využívá jako nástroj etický kodex.

Kodexy etiky ve veřejné správě (především ve státní správě) vznikají jako odpověď na vzrůstající poptávku veřejnosti po větší odpovědnosti, efektivnosti, integritě, etických standardech a porozumění veřejných úředníků požadavkům občanů. V některých zemích existují kodexy etiky zahrnující všechny veřejné úředníky, v jiných jsou vydávány speciální kodexy etiky jednotlivými ministerstvy, případně dalšími orgány státní správy.

Kodexy etiky používané ve veřejné správě obvykle upravují:

  • přijímání darů a jiných požitků, jako odměn, plateb, pohoštění
  • využívání úředních informací
  • užívání služebního majetku či zařízení
  • užívání prospěchu ze služebních cest
  • užívání hromadných kreditních karet
  • práce mimo veřejnou službu
  • restrikce týkající se zaměstnání po ukončení veřejné služby
  • zvláštní podmínky při odchodu z veřejné služby do ziskového sektoru
  • účast na politické práci
  • práci pro vládu
  • konflikt zájmů – finančních a osobních

Na základě výše uvedených standardů jsou pak zpracovávána ustanovení kodexů, která přikazují veřejným úředníkům dodržování určitých základních hodnot (tak je tomu např. ve Velké Británii a v USA).

Modelový etický kodex organizace

Pro inspiraci uvádím „Modelový etický kodex organizace“, upravený ze zahraničních podkladů a podle námětu paní Marie Bohaté (nyní CMC Čelákovice)

Preambule

  • Při všech svých operacích musí firma dodržovat soubor základních hodnot a přístupů k podnikání.
  • Firma si je vědoma svých závazků ke všem subjektům, s nimiž přichází do styku: k akcionářům, zaměstnancům, zákazníkům, dodavatelům, konkurentům i širší veřejnosti.
  • Pověst firmy, naděje a důvěra všech zainteresovaných patří k nejdůležitějším zdrojům, kterými disponuje. Jejich ochrana náleží k nejdůležitějším úkolům.
  • Při všech svých činnostech firma vyžaduje a dbá nejvyšších etických standardů. Korupční praktiky jakéhokoliv druhu jsou nepřípustné. Dodržování etických norem je průběžně sledováno.

¨

A. Vztahy se zákazníky

  • Firma vychází z toho, že čestnost vůči zákazníkům je předpokladem úspěšného a trvalého obchodního vztahu. Tento princip ovládá všechny aspekty vztahu k zákazníkovi.
  • Firma bude dodávat výrobky a služby dobré kvality, trvanlivé a bezpečné.
  • Tyto výrobky budou vyhovovat zavedeným národním a mezinárodním normám, nebo pokud tyto neexistují, přísným bezpečnostním zkouškám.
  • Firma nebude záměrně podávat nedostatečný nebo matoucí popis výrobků a služeb.
  • Nebude vědomě prodávat výrobky, které by mohly zákazníkům způsobit škodu.
  • Bude se vyhýbat nepravdám, zatajování, přehánění při inzerci a jiných veřejných vystoupeních.
  • Firma poskytuje vysoký stupeň záručních i pozáručních služeb ve snaze udržet plnou spokojenost a spolupráci zákazníků.
  • Žádný zaměstnanec nesmí dát zákazníkovi peníze ani jiný cenný dárek ani službu, cokoliv, co by mohlo být považováno za úplatek.
  • Firma nepoužije při snaze zvýšit prodej žádné jiné prostředky, než jsou legitimně uznané obchodní metody.
  • Informace zákazníků se považují za důvěrné.

B. Vztahy k akcionářům a ostatním investorům

  • Firma dbá o zájmy svých akcionářů a investorů a nezvýhodňuje žádným způsobem jednu skupinu investorů na úkor druhé.
  • Účetní zprávy firmy jsou pravdivé, přesné a včasné.
  • Je v zájmu firmy poskytovat investorům dlouhodobě atraktivní výnosy.
  • Firma poctivě a otevřeně informuje investory o své obchodní politice, dosažených výsledcích a vyhlídkách.

C. Vztahy k zaměstnancům

  • Vztahy k zaměstnancům jsou založeny na úctě k důstojnosti každého člověka.
  • Firma přijímá a povyšuje pracovníky na základě jejich způsobilosti pro danou práci bez jakékoliv rasové, náboženské či národnostní diskriminace, bez ohledu na barvu pleti, pohlaví, věk, stav, nebo nezpůsobilost, která se nevztahuje k pracovním úkolům.
  • Firma se snaží poskytovat pracovníkům pro ně přiměřené zaměstnání, provádí proto zodpovědně nábor a informuje zaměstnance, nakolik je to možné, o jejich profesních vyhlídkách.
  • Podle nejlepších tradic odvětví se snaží vytvářet hygienicky nezávadné, bezpečné pracovní prostředí.
  • Naproti tomu zaměstnanci jsou povinni dbát veškeré opatrnosti, aby nezranili sebe, kolegy či jiné osoby.
  • Zdravotníci zaměstnávání firmou fungují jakožto nestranní poradci v souladu se svou profesionální etikou. Bez souhlasu zaměstnance nesmí být porušen obsah důvěrných informací zdravotnímu personálu svěřených. Ke zdravotním údajům zaměstnance má přístup pouze zdravotní personál.
  • Jako projev uznání podílu jednotlivých pracovníků na vytváření společného úspěchu firma provádí spravedlivou politiku odměn a politiku personálně-organizační. Způsob odměňování má odrážet jak individuální zásluhy, tak výkon příslušného úseku.
  • Firma bude povzbuzovat zaměstnance všech úrovní při rozvíjení jejich dovedností relevantních pro zaměstnání, bude jim při tom pomáhat a bude i sama pečovat o jejich profesionální rozvoj.
  • Firma bude vysvětlovat cíl svých aktivit a význam jednotlivých prací, podporovat efektivní komunikaci a zainteresovávat zaměstnance na zlepšování jejich práce i výkonu firmy jako celku.
  • Informace, které zaměstnanci získají v zaměstnání, nesmějí používat pro osobní zisk ani pro jiný účel, než pro který byly určeny.
  • Jakýkoliv osobní prospěch zaměstnance nebo příslušníka rodiny získaný z činnosti firmy musí být zákonným způsobem přiznán. Takový konflikt zájmů se může týkat vedení, významných akcionářů a zaměstnávání rodinných příslušníků.
  • Firma nebude tolerovat žádné sexuální, fyzické nebo psychické obtěžování zaměstnanců.
  • Firma respektuje svůj závazek brát zřetel na zájmy a prospěch dlouholetých zaměstnanců, zejména těch, kteří u ní byli zaměstnáni až do důchodu.
  • Pokud existují u firmy penzijní fondy, firma dbá na zachování jejich vlastního účelu.
  • Pro řešení případných pracovních sporů se používají vyjednávací procedury, aby se předešlo stávkám či výlukám.
  • Ačkoliv firma udržuje co nejužší komunikaci se zaměstnanci jako jedinci, uznává také potřebu rozvíjet účinnou komunikaci a konzultace s přirozenými pracovními celky. Tyto celky mohou při vyjednáváních s vedením reprezentovat i jednotlivce. Pokud v podniku existují odbory, firma se postará, aby byly vytvořeny vhodné struktury napomáhající konstruktivnímu dialogu.

D. Vztahy s dodavateli

  • Firma bude rozvíjet vztahy s dodavateli založené na vzájemné důvěře.
  • Firma se zavazuje platit dodavatelům včas a podle sjednaných podmínek.
  • Nebude nikdy zneužívat své postavení na trhu.
  • Přijímání peněz nebo různých výhod zaměstnanci může vést k choulostivým situacím a může být chápáno jako zajišťování recipročních výhod pro dárce. Měly by být dodržovány následující zásady:
  • nesmějí se vyžadovat peníze nebo protislužby,
  • nikdy nesmějí být přijaty peněžní dary,
  • malé dary nebo pohoštění mohou být přijaty za předpokladu, že nezavazují přijímajícího, nemohou být špatně vykládány a mohou být na stejné úrovni oplaceny. Každý dar nebo úsluha neobvyklého rozsahu nebo s pochybným cílem je třeba neprodleně ohlásit nadřízenému.
  • Veškeré informace o vztazích firmy a jejích dodavatelů jsou pokládány za důvěrné.

E. Vztahy k vládě a místním orgánům

  • Firma se snaží být dobrým „občanem“, příslušníkem komunity. Slouží jí efektivní a prospěšnou výrobou zboží a služeb, jakož i poskytováním dobrých pracovních příležitostí a podmínek.
  • Bere v úvahu také zájmy širšího společenského okolí včetně zájmů národních a regionálních.
  • Zaměstnanci jsou povzbuzováni k aktivní účasti na záležitostech veřejných a občanských.
  • Firma podporuje komunitu, ve které pracuje; provádí aktivní charitativní politiku, přispívá na školství a kulturu. Na tyto dary dohlíží představenstvo nebo dozorčí rada nezávislého charitativního fondu firmy.

Životní prostředí

  • Firma má zájem na zachování životního prostředí v nejširším smyslu slova. Je si vědoma, že určité zdroje jsou omezené a je třeba je užívat zodpovědně. Proto bude:
  • spolupracovat na vytváření konsensu o standardech životního prostředí, které by byly jak žádoucí, tak dosažitelné,
  • respektovat při vlastních výrobních operacích obvyklé normy ohledně odpadů, emisí ap., a tam, kde se to jeví vhodné, bude prosazovat i normy náročnější,
  • v předstihu odhadovat vliv nových výrobních postupů na životní prostředí,
  • pravidelně revidovat ekologické aspekty výrobních postupů,
  • věnovat zvláštní pozornost zachování důležitých přírodních oblastí,
  • informovat okolní komunitu o svém environmentálním programu.
  • Firma bude používat zvířata jen v případě naprosté nezbytnosti a zajistí při tom dodržování oficiálních standardů péče o zvířata.

Placení daní

  • Firma se vědomě nepokusí o daňový únik.
  • Bude evidovat a zveřejňovat všechny finanční transakce, včetně hotovostních.
  • Všechny vedlejší příjmy zaměstnanců budou evidovány a přiznány ke zdanění.

F. Vztahy s konkurencí

  • Firma si počíná v konkurenčním boji rázně, ale čestně.
  • Nepoškozuje reputaci konkurentů ani přímo ani náznaky.
  • Ve styku s konkurencí se zaměstnanci vyhýbají diskusím o patentovaných či jinak důvěrných informacích.
  • Firma se nepokouší nečestnými způsoby /to znamená průmyslovou špionáží, podplácením konkurentova personálu, vyžadováním důvěrných informací od zákazníků ani žádným jiným podloudným způsobem/ získat informace o podnikání konkurentů.
  • Firma nepoužívá restriktivní obchodní praktiky ani nezneužívá v žádné formě své dominantní postavení na trhu.

G. Otázky týkající se mezinárodního obchodu

  • Firma respektuje tradice a kulturu zemí, ve kterých podniká.
  • Zavazuje se respektovat zákony, přispívat k ekonomickému blahobytu a sociálnímu rozvoji hostitelských zemí a komunit.
  • Firma si počíná zodpovědně v mezinárodním obchodu a investicích. Ceny stanovuje na základě objektivně obhájitelných skutečností (tzn. vyhýbá se dumpingu, cenovým dohodám ap.).
  • Pokud se obchodní praxe v jednotlivých zemích, kde působí, liší, firma se snaží v jednotlivých pobočkách i přidružených společnostech o uplatňování jednotného postupu a dosažení vysokého společného standardu.
  • Firma jedná v souladu se zákony o konkurenci platnými v jednotlivých zemích. Neúčastní se ilegálních kartelových dohod.
  • Pečlivě zvažuje obchodování a investování v zemích ovládaných režimy, jež jsou považovány za represivní, tj. nerespektují Chartu lidských práv OSN.

H. Chování v případě převzetí nebo fúze

  • Firma se řídí principy přijatými v dokumentech ….
  • V případě převzetí se firma řídí těmito pravidly:

a) stejné zacházení se všemi akcionáři téže kategorie,

b) stejný přístup k informacím pro všechny zúčastněné,

c) pravdivé a jasné informace o nabídce,

d) dostatek času a informací, aby akcionáři mohli přijmout uvážené rozhodnutí,

e) včasné oznámení postupu zúčastněných, aby byla zajištěna informovanost,

f) respektování oprávněných zájmů zaměstnanců.

  • Pro případ, že management podá firmě vlastní nabídku, bude akcionářům zajištěna nezávislá odborná porada.

I. Etické otázky dotýkající se managementu

  • Jakožto příslušník britské obchodní komunity firma respektuje hlavní doporučení tzv. „Cadbury Report on the Financial Aspects of Company Governance“, tj. zprávy o finančních aspektech řízení společnosti (1992) a „Guidelines for Directors“ (1990).
  • Firma dále respektuje také kodex „Conduct and Guides to Professional Management Practice“ z listopadu 1992 a etické normy respektované velkými profesionálními organizacemi.

J. Dodržování norem a jeho ověřování

  • Podmínkou pro zaměstnání u firmy je přísné dodržování jejího etického kodexu.
  • Firma vytváří klima, v němž zaměstnanci mohou vyslovit své mínění o chování společnosti nebo o rozhodnutích, která považují za neetická.
  • Určená osoba ve firmě dozírá na přešetření všech stížností na porušování etického kodexu a v případě potřeby také zajistí přijetí odpovídajících disciplinárních opatření.
  • Od auditorů firmy je možno žádat zprávu o jakémkoliv porušení kodexu, které zjistili při své činnosti.

6. Závěry

Ve spojitosti s cíli Rotary se hovoří o ideálech. O etice se dá mnoho číst a diskutovat, řešit případové studie, ale teprve momenty pravdy rozhodují. Rozhoduje to, jak uplatníme své lidské dary, mezi něž S.R.Covey řadísebeuvědomění (možnost podívat se na své chování s odstupem), tvůrčí představivost (možnost představit si pozitivní i negativní důsledky svého jednání a chování), svědomí a nezávislou vůli učinit rozhodnutí a jednat. Eticky či neeticky, dobře či špatně (to posoudí svědomí).

Rotariáni jsou lidé z masa a kostí a nejsou to jen snílci, romantici a idealisté. Jsou zde lékaři, politici, umělci i podnikatelé a manažeři. Každý směřuje k ideálu vtělenému do zásad rotariánského chování. Vše je tedy na každém z nás, jak vysoko stojí etické chování v pomyslném žebříčku hodnot jednotlivce.

Při přípravě modulu „Etika v podnikání“ jsem slyšel řadu názorů a podnětů o její potřebnosti, zejména při předpokládaném vstupu České republiky do EU. Z trenérské a konzultační praxe v různých firmách vím, že podniky, firmy a organizace s různou mírou úspěšnosti řeší problémy, které spadají do oblasti podnikatelské etiky, ale nejsou takto pojmenovány (manažeři jako vzor chování, vztah dlužníků a věřitelů, korektní vztahy s dalšími zainteresovanými, jednota slov a činů v souladu s firemním posláním a hodnotami…). Každá mince má dvě strany a hrozba ztráty zaměstnání, odpovědnost za rodinu apod. mohou v mnoha případech být pravými prubířskými kameny etického chování (jak jsem slyšel „mohu být neeticky se chovající zaměstnanec nebo eticky se chovající nezaměstnaný“). Zvrátit takový stav mysli, zakořeněný díky minulosti v naší kultuře vyžadujeodvahu. Odvahu začít, odvahu to zkusit. Možností a oblastí kde, je celá řada.

7. Rozvojové aktivity

Normy a audity

Aktivity a výsledky podniků v oblasti etiky a odpovědného přístupu k okolí nabývají stále větší důležitosti. Už zdaleka nejde jen o záležitost „image“, spíše o ekonomickou nutnost, která má přímý dopad na výsledky podniku. Odpovědnost přístupu vůči okolí a životnímu prostředí se zařadila mezi kritéria posuzování firem a jejich hodnoty. Ovlivňuje rozhodování investorů, zákazníků, obchodních partnerů a celkový dojem, jaký si o podniku utváří široká veřejnost.

S tím souvisí nejen potřeba zavádět odpovídající postupy ve firmách a zajišťovat příslušné systémy vnitřní kontroly, ale také prokazovat funkčnost a dodržování etických principů, pokud možno prostřednictvím nezávislého posouzení. Ve vyspělých zemích se rychle rozvíjí celé nové odvětví zabývající se vývojem nových (nefinančních) ukazatelů podnikové výkonnosti a hodnocením výsledků firem v těchto oblastech: společenské audity (social auditing).

Ruku v ruce s vyhlášením etických zásad (formou vize, kodexu atd.) musí jít zároveň vytváření odpovídající struktury a postupů, které zajišťují a podporují žádoucí chování. Např. v personální oblasti jde o odpovídající nastavení systému výběru a zaškolování pracovníků, formulaci pracovní smlouvy, zapracování odpovídajících kritérií do systému hodnocení zaměstnanců, zahrnutí tématu etiky a bezúhonnosti do podnikového vzdělávání atd. Důležitou roli hraje také transparentnost vnitřních postupů a všech prováděných operací, dostatečný přístup k informacím pro všechny zaměstnance, systémy vnitřní kontroly a celá organizační struktura podniku či instituce.

Zároveň je nutné jasně vymezit postupy a pravomoci v případě porušení etických zásad: jaký je postup při nahlášení skutečného nebo domnělého neetického chování, kdo a jak se stížnostmi zabývá, na koho se obrátit v případech nejasností správného postupu v problematické záležitosti a pod. K řešení těchto otázek jsou ve firmách vytvářeny zvláštní interní systémy a nové pracovní pozice nebo oddělení – ombudsman, compliance officer, ethical officer.

Konkrétní systém prosazování etických postupů a dodržování vyhlášených zásad musí být přizpůsoben jednotlivému podniku – každý je v něčem odlišný a nelze aplikovat jeden systém na všechny. Liší se prováděné operace, výstupy (výrobky nebo služby), cíloví zákazníci atd. Nicméně společným prvkem všech kontrolních systémů musí být to, že jsou zabudovány do celé organizační struktury organizace a činnosti všech pracovníků – nejde jen o záležitost jednoho oddělení.

Přes 300.000 výrobních závodů na celém světě používá certifikaci Mezinárodní organizace pro standardizaci (ISO), která by měla být spotřebitelům zárukou toho, že výrobní procesy certifikovaných firem zajišťují kvalitu výrobků. Z principů ISO auditů vycházejí i systémy zaměřené na hodnocení firem z hlediska etického a odpovědného chování, které se také zaměřují na:

  • jasné vymezení preventivních a nápravných opatření
  • podněcování nepřetržitých zlepšení
  • kontrolu řídících systémů
  • kontrolu dokumentace prokazující účinnost těchto systémů.

Příklady mezinárodních standardů a certifikací v oblasti odpovědného chování a etiky

  • Accountability (www.accountability.org.uk)
  • Organizace se sekretariátem ve Velké Británii a s mezinárodní členskou základnou. Členové se zavazují posilovat odpovědné občanství a etické chování v podnikatelském i neziskovém sektoru. Standard AA1000 byl vytvořen v listopadu 1999 a je založen na hodnocení kvality řízení podniku z hlediska zapojení a zohlednění jeho zájmových skupin. Připravuje se aktualizovaná verze – standard AA2000 – Accountability Management.
  • Good Cooperation (www.goodcooperation.com)
  • Společnost založená skupinou bývalých zaměstnanců KPMG. Nabízí vytvoření etického systému „šitého na míru“ každému podniku a pravidelné audity jeho funkčnosti a dodržování. Podniky, které vyhoví všem požadavkům, mohou používat logo GoodCorporation, které by se mělo stát nezávislou garancí etického chování firmy. Etický systém by měl dodržovat zásady uvedené v Chartě připravené ve spolupráci s Institutem podnikatelské etiky. Charta vymezuje způsoby chování podniku vůči zaměstnancům, zákazníkům, dodavatelům, komunitě a životnímu prostředí a akcionářům.
  • Social Accountability – SA8000 (www.cepaa.org/SA8000/SA8000.html)
  • Standard zaměřený na etickou politiku v oblasti zaměstnávání (zákaz využívání dětské pracovní síly, otázky bezpečnosti práce, závazek placení vyšší než minimální mzdy atd.). Sestaven na podobných principech jako normy ISO 9000.
  • Investors in People (www.iipuk.co.uk)
  • Britský standard stanovující zásady v oblasti školení a rozvíjení zaměstnanců. Ve Velké Británii existuje od roku 1991. Cílem je zvyšovat výkonnost podniků prostřednictvím správných investic do zaměstnanců, se zaměřením na plánovitý proces stanovování podnikatelských cílů a rozvíjení schopností zaměstnanců tak, aby těchto cílů bylo dosahováno.

Ing. Libor Friedel, MBA

Prezident Rotary Clubu Ostrava 2002-03

Ostrava, duben 2003

Viz. Jiří Bláha: Podnikatelská etika, předpoklad úspěšného rozvoje organizace. Skripta VŠB-TU, Ekonomická fakulta.

Více viz. brožura Applying 4-Way Test

Použité zdroje: Roudný, R; Zilvar, J. a kol.: Korupce: Boj proti korupci ve veřejné správě, Praha 2001; www.setsap.fsnet.co.uk; www.cepaa.org

 

 

Máte dotaz?